ROZHOVOR: Jeden večer optimismu nestačil – Olga Lounová se vrací do O2 universa!

První večer byl magický. Druhý slibuje ještě víc. Olga Lounová se vrací do O₂ universa se „Srazem optimistů 2“ – koncertem, který není reprízou, ale přirozeným posunem. Po mateřské pauze přichází silnější a připravená vytvořit nový, ještě intenzivnější zážitek.

Když zde poprvé představila „Sraz optimistů“, vznikl večer plný emocí, odvahy, loučení i nových začátků. Atmosféra byla výjimečná a energie nakažlivá. Právě proto se tentokrát nevrací, aby ten moment zopakovala, ale aby na něj navázala a posunula ho dál.

„Sraz optimistů 2“ je evolucí – novou kapitolou, která odráží nejen hudební, ale i osobní proměnu. Do celé show se promítá nová energie i větší rozmáchlost. Fanoušky čeká velkolepá podívaná: výrazný stage design, projekce, tanečníci, kostýmy i momenty, které se nedají naplánovat, jen prožít.

Do O₂ universa se vracíte se „Srazem optimistů“ už podruhé. Co pro Vás ten návrat znamená?

Zaprvé tam už budu mít obě dvě dcerky. Při prvním „Srazu optimistů“ jsem byla těhotná. Tím pádem návrat do O₂ universa má pro mě velmi silný symbolický i osobní význam. Pracovně to znamená, že první koncert měl úspěch – ať už z hlediska vyprodanosti, atmosféry nebo odezvy fanoušků – a dává smysl na něj navázat. Zároveň je to příležitost posunout celý koncept dál. I vzhledem k tomu, že už nejsem těhotná bude i celý koncert akčnější. Třeba ze „Srazu optimistů“ uděláme tradici.

Říkáte, že druhý koncert není repríza, ale evoluce. V čem to diváci pocítí nejvíc?

Ve všem. Od prvního momentu.
Bude to víc našlapané, odvážnější, vizuálně silnější. Ale hlavně – bude to víc pravdivé. Některé momenty budou úplně nové a některé známé věci dostanou jiný rozměr. A to je přesně ten důvod, proč být u toho znovu.

První „Sraz optimistů“ byl plný emocí i odvahy. Co z té atmosféry ve Vás zůstalo dodnes?

Z takové krásné plné atmosféry nezůstane jen vzpomínka či takový ten krátký „wow“, ale hluboký vnitřní otisk. Viděla jsem tisíce lidí, kteří najednou dýchali stejně, zpívali, smáli se, brečeli… a uvědomili si, že v tom nejsou sami.

Vidím a cítím, že to má smysl a dodává odvahu nejen mně, něco v životě dělat.
A tohle já si nesu dál. Je to pro mě motor. A vlastně i závazek – vytvořit to znovu. Možná ještě silněji.

Jak moc Vás ovlivňuje energie publika při takto velkých koncertech?

Energie publika pro mě hraje při koncertech obrovskou roli. Není to jen „bonus navíc“, ale často přímo motor celého vystoupení. Když jsou diváci aktivní, zpívá celá hala, reaguje a dává najevo emoce, čerpám z toho energii, která mi pomůže zvednout výkon na úplně jinou úroveň.

Vracíte se po mateřské pauze. Promítla se tahle životní změna do Vaší tvorby?

Ano, velmi výrazně. Nové miminko člověku promění nejen každodenní rytmus, ale i způsob, jakým vnímá svět. Když už mám dvě děti, tak mám samozřejmě i méně prostoru na dlouhé souvislé bloky práce, takže jsem se naučila pracovat úsporněji  a možná i upřímněji. Zároveň se mi otevřela nová témata – určitý druh každodenního chaosu, který má svou vlastní poetiku. Jsem teď obyčejná máma, která se snaží být stoprocentní a tím musí být i silnější. Není to návrat tam, kde jsem skončila, spíš začátek nové kapitoly.

Máte za sebou silné období – osobně i profesně. Co Vám nejvíc dalo?

Právě pokoru a sílu zároveň.
Zjistila jsem, kolik toho člověk vydrží… a že i v těch nejtěžších chvílích může najít světlo.
A možná právě proto má pro mě tenhle koncert takový význam. Není to jen show. Je to oslava toho, že jdeme dál.

Velká koncertní show a závodní trať – mají podle Vás něco společného?

Hodně.
Adrenalin, soustředění, flow… a hlavně momenty, kdy jdete na hraně.
Na pódiu i na trati víte, že to nemůžete „odjet napůl“. Buď tam jste naplno, nebo to nemá smysl. A já chci, aby tenhle koncert byl přesně takový – naplno.

Je návrat na stejné místo větší tlak než premiéra?

Ano… ale jiný. Poprvé nic nemusíte. Podruhé už víte, co to může být – a nechcete jít dolů. Ale já ten tlak beru jako palivo. Nutí mě přemýšlet víc do hloubky a zároveň víc riskovat. A to je dobře.

Tentokrát chystáte opravdu velkolepou produkci. Na co se můžeme těšit konkrétně?

Na momenty, které se nedají přehrát a nacítit na mobilu.
Velká vizuální show, tanečníci, světla, emoce… ale hlavně překvapení, která nechci úplně prozradit.
Můžu jen říct, že některé věci se stanou jen tam a už nikdy znovu stejně. A to je přesně ten důvod, proč být u toho.

Jak důležitý je pro vás vizuální a scénický rozměr koncertu?

Hrozně. Hudba je základ, ale vizuál je svět, ve kterém ji na koncertě prožíváte.
Chci, aby lidi nešli jen na koncert, ale vstoupili do příběhu. Aby na dvě hodiny zapomněli na všechno kolem a byli tam šťastní. Opravdu. I proto jsem si přizvala ke spolupráci ten nejlepší tým. Martina Hrušku asi ani nemusím představovat, je to nejúspěšnější český stage designér. O světelné show Dominika Šišky a speciálních efektech nemluvě. Na kostýmy i choreografie jsem přizvala také ty nejlepší. Poner a Šimon Sinka dělají v poslední době jen ty největší projekty.

Co byste chtěla, aby si lidé ze „Srazu optimistů 2“ odnesli?

Pocit, že chtějí žít víc.
Že nemusí čekat na „lepší chvíli“. Že můžou začít teď.
A taky pocit, že byli součástí něčeho výjimečného. Něčeho, co se nedá úplně popsat – jen zažít. A přesně proto má smysl tam být.

„Sraz optimistů 2“ není jen koncert. Je to návrat, nová kapitola a připomínka, že i když život někdy bolí, má smysl se smát, tančit a věřit, že to nejlepší teprve přijde. Olga Lounová zve na večer, který Vás dobije energií – a možná změní i pohled na to, co znamená být optimistou.

autor: Petr Klapper